Dvě mašiny

Co dal Bůh bezdomovcům pod stromeček?
Sněhovou nadílku.

Je to na vánočním stole a svítí to. Co to je?
Ukrajinský boršč!

Ulicí se řítí motocyklista. V zatáčce dostává smyk a sráží mladíka na přechodu. Řidič, ještě notně opilý ze silvestrovské zábavy, se rychle zorientuje, vyskočí na motorku a mizí v dálce. Po chvíli k poškozenému chodci přibíhá policista, který byl svědkem nehody. V té chvíli vyjde najevo, že chodec je policistovi dobře známý kapesní zloděj.
„Zapamatoval jste si jeho číslo?!”
„Nejen to, pane příslušníku. Mám dokonce jeho náprsní tašku...”

Manželé šli spolu na silvestrovskou zábavu. Dvě hodiny před půlnocí se manžel opil do němoty. Žena chtěla, aby šel domů a on si nedal říct. Tak se sebrala a odešla sama. Cestou domů ji potkal její milenec, a tak ho pozvala do bytu. K ránu se vrátí podnapilý manžel a vidí svoji ženu s chlapem v posteli a spustí: „Ty darebáku, ty budeš využívat mé slabosti a budeš mi milovat moji ženu?! Vstaň a plivni si, kde chceš ležet.”
Milenec v klidu vstal a plivl na jeho ženu.

Jedna cikánka měla devět dětí a když se jí narodilo desáté, rozhodla se, že si ho už nenechá, protože by ho nemohla uživit, nedostala by na něj přídavky atd. Ale co s ním? Najednou si vzpoměla, že její sousedka nemůže mít děti, tak že jí ho dá. Přišla za sousedkou, paní Novákovou, a řekla jí: „Paní Nováková, vy jste taková milá paní, nechtěla byste moje děcko? Já jich mám už hodně, vy nemáte žádné a jistě by se u vás mělo dobře.”
Paní Nováková chvíli váhala, ale nakonec si dítě vzala. Bylo zrovna před Vánocemi, klid, pohoda. Uplynul rok a ve stejnou dobu, zase o Vánocích, přišla cikánka za paní Novákovou s dalším děckem a znovu říká, jak je ten její divoký a že se to zase stalo a ona, že si to děcko nemůže nechat.
Paní Nováková opět váhá, ale nakonec se rozhodne a dítě si vezme. Uplyne další rok, opět před Vánocemi, tatáž situace, další děcko. Cikánce už to je trapné jít za paní Novákovou, a tak pošle cikána, ať jí ho zkusí vnutit.
Cikán tedy zazvonil u Nováků s dítětem v náruči a začal starou písničku, jestli by... a když jsou ty Vánoce. Paní Nováková na chvíli odešla a pak odmítla: „Pane Baláž, děkujeme, ale my jsme se s manželem dohodli, že letos budeme mít kapra!”

„Za co půjdeš na karneval?”
„Za vozíčkáře.”

Do myslivny zavítá v noci Santa Claus, veliký ranec dárků na zádech. Myslivec vyskočí z postele, popadne flintu a namíří ji na nebohého Santu. Pak se dá do hlasitého lamentování: „Takového drzého pytláka jsem ještě neviděl! Klidně si přijít i s úlovkem přímo do hájovny, a ještě uprostřed noci!”

Upozorňuje doktora před Vánocemi manželka: „A né, že zase jako minulej rok projdeš den předem všechny dárky pod rentgenem!”

„Dal jsi mu ten nůž?”
„Ano.”
„A co říkal?”
„Auuu...”

„Počkej, nechoď sem!” křičí na manželku z ložnice pan Hanák. „Já ti ještě musím zabalit ty náušnice...!”